[ Home ] [ Mont Blanc 96 ] [ Dolomity 96 ] [ Pyreneje 97 ] [ Dolomity 98 ] [ Malá Fatra 99 ] [ Roháče 99 ] [ Dachstein 99 ] [ Vysoké Tatry 99 ] [ Monte Rosa 99 ] [ Roháče 2000 ] [ Tatry 2000 ] [ Dolomity 2000 ] [ Tatry 2001 ] [ Walliské Alpy 2001 ] [ Dolomity 2002 ] [ Králický Sněžník 2003 ] [ Červené vrchy 2003 ] [ Kamnické Alpy 2003 ] [ Ádr 2003 ] [ Bernské Alpy 2003 ] [ Plánuje se ]

Poslední změna:  22. října 2003

14. - 18. března 2001

22:40 z Brna, v Přerově přistupují Pavel s Martinem (Šmoulou).

5:39 Poprad, 6:2x T. Lomnica. Ti dva vypařili po cestě pulčák hruškovice a Šmoulovi je z toho zdá se nějak šoufl. Od Horníka to má být na Brnčálku 3 hodiny, je něco po 7 hod.

V 11:10 jsme na Chatě pri Zelenom plese, dáváme něco k jídlu a pak s Pavlem jdeme zkusit malej ledopád kousek od Brnčálky po levé straně cesty. Kolem 14:30 jsme u nástupu. Pavel výstup na prvním vzdává, led se hrozně tříští a není to bezpečný. Natahujeme lano shora a postupně lezem spodní část ledopádu.

Pak se Pavlovi daří vytáhnout i horní, já jdu druhej. V 17:30 jsme už zas slaněním dole a vracíme se na přeplněnou Brnčálku.

V žlabu do Malé Zmrzlé doliny (M.Z.d.) je v horní části vidět nevelkej ledopád, dnes míříme k němu. Odcházíme až před 8 hod, hrabeme se žlabem k ledopádu a v 9:20 jsme na jeho úpatí (~ 1800 m).

Právě sem svítí slunko, je to asi nejmíň vhodná doba. Teplota je hodně nad nulou, pod ledem je slyšet voda. Pavel jde (jak jinak) první, po 1,5 až 2 metrech zavrtává šrouby. Velkej bágl, kterej zbyl dole jsme původně chtěli vytáhnout, ale není už dost lana, tak si hážu všechno na hrb a lezu. Malý cepíny co mám půjčený nejsou tak zlý, ale mají krátký smyčky a nezasekávají se tak dobře jako Pavlovy Charlety. Když jsem nahoře (nějakých 5 m), tak mám díky batohu citelnej kyslíkovej dluh. Další část ledopádu zkouším první s Charletama, jde to, jen se zavrtáváním šroubů mám trochu problémy - ne a ne se chytnout. Taky pud sebezáchovy by se hodil, na druhou stranu bez něj se leze s daleko větším klidem :o)

V M.Z.d. zvažujeme kudy dál. Zkoušíme traverz pod V stěnou Černého štítu do V.Z.d. ale stojí to za prd, sníh je nestabilní. Slaňujeme zpět žlabem a jdem se ještě projít kus vzhůru do V.Z.d. pod hřeben Černého štítu, na kterej Pavel zítra plánuje výstup. Na chatu se vracíme kolem 18 hod.

Zas odcházíme dost pozdě (6:50). Už je hodně světlo, stoupáme žlabem do V.Z.d. stejně jako včera, po pravé straně (jak si myslíme) je naše cesta na Černý štít, já jdu přímo k nástupu, Pavel to chce obejít. Drápu se nahoru docela strmým sněhovým svahem, kousek přes zasněženou skalku a jsem na místě. Shazuju batůžek a čekám na Pavla. Po půlhodince už je mi to divný, jdu se podívat kde se toulá. Na hřebínku je mi jasný, že to ještě nebyl ten správnej nástup, Č. Štít se tyčí pěknej kousek výš dolinou. Pavel sedí dole na kameni, sníh k nástupu je prý na houby a že to zrušíme. Docela jsem se těšil a moc se mi nechce, ale sám tam nepůjdu.

Nakonec při dalším stoupání zjišťujeme, že ani druhej nástup by nebyl ten pravej a v J stěně Černého štítu je stejně dost nepříjemnýho sněhu. Takže spolu s několika skialpinistama stoupáme do Baranieho sedla (2384 m). Dole v údolí slyšíme už chvíli helikoptéru, jsou tam mraky a není nic vidět, takže se teprve později dovídáme celej smutnej příběh, kdy si Tatry vyžádaly svou daň na Malým Kežmaráku (zpráva).

Z Baranieho sedla je na Z stranu pěkný pohled do Malé Studené doliny s Teryho chatou a přes další hřeben na vrcholy ohraničující Velkou Studenou dolinu s výrazným Slavkovským štítem. Stoupáme se pokochat výhledem z Baraních rohů (2526,2 m), kde jsme po 12 hod.

Vracíme se zpět, hned kousek pod Baraním sedlem si Pavel zkouší technicky vylézt krátkou (~ 10 m) spárku, trvá to snad 1,5 hod, k chatě začínáme sestupovat kolem 16:30, za hodinku jsme u ní.

Dole začíná pršet a honí se mraky. Původně jsme měli v plánu v neděli ráno ještě zalézt na malým ledopádu na kraji V.Z.d., ale v 18 hod se rozhodujeme zabalit to už dnes a nočním vlakem z Popradu domů. Moc času nezbývá, dáváme si limit nejpozději v 19 hod vyrazit, vlak z T. Lomnice jede 22:40. Vycházíme přesně, při svitu čelovek a za deště jdem co to dá, v dolině Kežmarskej Bielej vody neodbočujeme doprava po modré (byl tam nepříjemnej led) ale pokračujem po cestě (to jsme si pomohli) k silnici a po ní do Lomnice.

Pavlovy jinak nejspíš skvělý skelety nejsou na chůzi po tvrdým povrchu dělaný, viditelně dost trpí a v Lomnici má totálně zničený nohy, skoro nemůže chodit.

Sestup nám trval přesně 2,5 hod, máme ještě zhruba hodinku do odjezdu vlaku - 22:40 do Popradu, 23:35 směr Brno.

Vlak:

Brno - T. Lomnica     358,- Kč
T. Lomnica - Brno     19,- + 428,- Sk (~ 358,- Kč)

Brnčálka     - 150 Sk / noc pod střechou (nehorolezec)
                    - 100 Sk / noc pod střechou (horolezec)

THE END

od 12.03.2002 jste návštěvník
_____________________________________

[ Home ] [ Horská stránka ] [ Zajímavé stránky ] [ Moudrosti ] [ Fotogalerie ]

 Připomínky a náměty : ZDE
Poslední úpravy:    22. října 2003

aktuální stránky vždy na
http://welcome.to/daman